Koukám, že psaní subliminálních textů mi moc nejde a je to tak trochu kostrbatý, takže toho radši nechám a budu psát, jak mi to poleze přes prsty.
Co se vlastně událo od posledního postu? No - hodně a nic, minulý víkend jsem doslova pros..., přes týden makal a tenhle víkend procestoval. No dobře, to je hodně stručný.
Takže popořadě (ne nutně časové).
Aktivity - stará známá hra, se správnýma lidma ve správném prostředí výborná. Dodnes moc nechápu, jak někteří lidi uhádli některé mimické výstupy. Ale tu ropnou krizi jsem nakreslil pěkně, to zase jo! Zakončení už tak pěkné nebylo, protože to byl počátek minulého víkendu, ale za to ty Aktivity nemůžou, stejně, jako za to nemůže Biskupská vinárna na Šilingráku, které se tímto musím opět omluvit za nespravedlivé a expresivní zhodnocení kvality surovin jejich jídla.
Úterní pozdněnoční loučení mělo taky něco do sebe, i když bych se radši neloučil. No ale vzhledem k tomu, co dělám, vlastně jenom můžu držet hubu a krok :-)
Plzeň opět překvapila a to několikrát - pořadatelé Žebříku zjevně usoudili, že není nutné prodat lístků akorát do sálu, takže jsme s čezáky strávili větší část večera v sálobléhajících barech a chodili poslouchat jenom zajímavé věci. Navzdory třem redbullům a jedné coca cole se mi chtělo děsivě spát, ale v tom asi hrály roli ty panáky... Dál jsem zjistil, že některé plzeňské restaurace nečepují plzeň. No a posledním překvapením bylo vystřídání pátečního prosluněného města sobotním bílým. Nu což, nemůže být krásně v Brně a Plzni, může zůstat jenom jedno město...
V sobotu pak velká chuť počítat komáří štípnutí a následná cesta do Sázavy na krátkou návštěvu za ukecaným prckem, hyperaktivními psy a neuvěřitelně vlezlým kocourem. Jo a měl bych se v Osadnících naučit trošku taktizovat (budiž mi omluvou, že jsem to hrál podruhé a to asi po dvou letech).
Následný přesun zpět do Prahy za bráchou spojený s pozorováním likvidace následků hromadné nehody na D1 (fuj, tady mě asi kousl nějaký novinář) byl v poklidu (ale ta spojka by už fakt potřebovala vyměnit), byť zakončený neplánovaným driftem na poslední křižovatce (to mám z toho, že mě baví zatáčení přes ručku a tady to klouzalo trošku víc - na druhou stranu, jízda dveřma napřed je celkem sranda).
No a dnes stěhování, což je ostatně zjevně činnost, na kterou byla Oktávka stvořena (společně s jednou Fábií jsme převezli skoro všechno najednou). Jarov rozhodně lepší lokalita než überpanelák ve Troji - ať už pro bráchu nebo pro psa.
Po asi osmi měsících jsem viděl Bertu - vyrostla, ale pořád je to tele. I když tehdy v Chornicích byla neuvěřitelně ňuňu (což tenkrát nebyla sama btw).
No a to je asi tak všechno. "Hluboké" myšlenky si zase nechám na jindy. Tenhle týden by mě mělo čekat třetí Jordánsko, ale vzhledem k tomu, že už jsem to dvakrát slyšel (tedy ne, že by to nestálo za to:-), tak to přeskočím a přijdu až nakonec na víno spojené s oslavou dalších třicátin.
Ale už aby bylo úterý...
PS: Titulek je můj aktuální červ.
Žádné komentáře:
Okomentovat