Karma

Jenom aby bylo jasno - tohle nebude povídání o výrobci plynových kamen...

Tento týden jsem oslavil třicítku. A ať chcete nebo nechcete, asi pro každého je to důvod k zamyšlení a bilancování. Co se povedlo, co se nepovedlo, kam vlastně míříme... a tak dále a tak podobně. Narozeniny jsem měl ve středu a až teď se mi podařilo na chvíli zastavit a zamyslet se. A dochází mi, že se mi ani přemýšlet nechce, že to nepotřebuju. Není tohle samo o sobě už dost dobrej signál, že to asi nebylo špatný? Resp. že to bylo sakra dobrý?

Od středy, kdy se ten věk přelomil, jsem se skoro nezastavil. Měl jsem pozvánku od spolužačky ze základky (kterou jsem od osmé třídy viděl jenom jednou), ať se přijdu podívat na promítání a povídání o Jordánsku, kde byly s kamarádkou. A proč ne? Mám snad sedět doma?

Nebudu zabíhat do detailů, do Jordánska rozhodně pojedu; skončil jsem s "bandou" učitelů v restauraci U měděné pánve a bavil se jako už dlouho ne. S lidma, který jsem vůbec neznal, ale se kterýma to šlo úplně samo.

Někdy člověk prostě ví.

Takže jsem si ve čtvrtek přednášku zopakoval a tentokrát i vyfotil. Zajímavé je, že dvakrát totéž není totéž a člověk se dozví vždycky dozví trošku jiný věci :-)

V pátek byla Čejč. To je taková dědinka na jihu Moravy, kde jsou sklípky a kde se pravidelně schází banda SAP konzultantů a programátorů, která se třeba rok neviděla. Víno, ochlebníky, zábava. Skoro nic si nepamatuju... ne, že bych se tam zhulákal jak Anton aus Tirol, ale prostě toho bylo tolik, že se mi to všechno zamotalo dohromady a jsou z toho jenom útržky. Navíc se tím vším prolínala příjemná SMS konverzace.

No a sobota... ani nemám slov. Okouni mě dostali. Stručná SMS s GPS souřadnicema, kam se mám dostavit mě naprosto nepřipravila na to, co mě čekalo... Tolik lidí z tolika koutů republiky, myslím, že jsme s toho i s Vosje (druhá oslavenkyně) byli dost naměkko. Já teda určitě. Klafé, pak Panoptikum. Mohl bych se tu rozepsat, co jsem dostal a kdo všechno přišel, ale myslím bude stačit, když napíšu, že to není důležitý. Díky lidi.

A dnešek si zatím nechám pro sebe.

A proč tedy titulek Karma? Protože funguje, protože tenhle týden je jejím důkazem.

Dobrou noc, možná to příště víc rozvedu.

O snech

Se snama je to děsně zajímavý. Teda - nemůžu mluvit o ostatních a ani citovat nějaké freudoviny, ale u mě to tak rozhodně je (asi teda nejen u mě, ale nebudu se odvolávat na ostatní).

Mám sny, jako každej (zbytečná věta je zbytečná). Jenže mě někdy dokážou ovlivňovat víc, než bych si kdy chtěl připustit. To máte tak - potkáte třeba hezkou holku. Řeknete si, že je hezká, ale nijak víc to neřešíte a ani o ní nepřemýšlíte. Prostě normálka, takových je denně i několik. A pak to přijde - sen. O ní. Nedá se říct, že by snad musel být nutně milostnej, to vůbec ne. Jenom jsem v tom snu s ní. Za pár dní si ani nepamatuju, o čem ten sen byl.

Ale zůstane za ním STOPA. Něco, co mi do mozku vyryje nápis "Tohle je ta pravá". Nevím proč. Naprosto netuším, co je to za featuru a co je sakra mýmu mozku do toho, do koho se zamiluju nebo ne. Notabene v noci, ve spánku! Asi se mi to stalo víckrát, pamatuju si ale dva případy, kdy mě to nasměrovalo k oněm slečnám - jednou neúspěšně (ale to jsem byl mladej a blbej a navíc se pak ukázalo, že kdybych nebyl tak blbej, mohlo bejt všechno úplně jinak) a podruhé úspěšně.

A vždycky to bylo sakra intenzivní.

No a teď mi někdo vysvětlete, co je tohle za fóry. Já se přece nebráním tomu, když se mi holka fakt líbí, si připustit, že jako jo. Ale ne, pán je blbej a jeho podvědomí ví nejlíp, co vlastně chce.

Jenže kdyby ty sny bylo jenom o tomhle. Ony jsou pak i další sny. Ty, který mi říkaj, že je někdo špatnej, protože v tom snu dělá špatný věci. A tyhle věci dělaj lidi, který mám jinak třeba rád nebo to jsou kamarádi.

Babo raď... Přece kvůli blbýmu snu nezanevřu na kamaráda nebo kamarádku? Ale proč si kvůli němu vyberu partnerku? Hm? A co je vlastně pravda - kecá mi podvědomí, nebo nekecá?

A sny můžou bejt někdy i pěkně zmatený. Přesněji řečeno kraviny na entou. A podle těch se fakt řídit nebudu. Ale možná je to celý o tom, že na mě moje podvědomí vrhá spoustu informací a já si je mám přebrat. A protože jsem duše optimistická, beru jenom ty dobrý.

Někdo jinej si zase ze snů bere jenom to špatný. Každýho volba, žejo.

PS: A vůbec nejhorší jsou divně pěkný sny o bejvalkách, který vás ráno nutí přemýšlet o tom, jestli by vlastně nebyl dobrej nápad té bejvalce zavolat... Jsou horší než trpaslíci. Fakt. (nevolám, nebojte)